Rozhodčí řízení – vaše pravidla, váš spor

O možnosti vyřešit spor v rozhodčím řízení namísto klasického soudního procesu jste již pravděpodobně slyšeli. Tento článek má přiblížit dle mého názoru základní výhodu rozhodčího řízení (neboli arbitráže) – jeho flexibilitu.

Když chcete mít spor pod kontrolou

Jako typické přednosti arbitráže se obvykle uvádějí rychlost a nižší náklady, ale dnes se zaměřím na jiný, někdy podceňovaný aspekt – kontrolu stran nad průběhem řízení. Strany mají totiž možnost nastavit si klíčové parametry tohoto alternativního způsobu řešení sporů a přizpůsobit proces svým potřebám.

Více svobody než u soudu

Na rozdíl od soudního řízení umožňuje arbitráž stranám větší vliv na proces i výsledek. Klíčovým principem je tzv. autonomie vůle stran – tedy možnost dohodnout se, že jejich spor nebude rozhodovat soud, ale rozhodce či rozhodčí tribunál. Strany si přitom mohou určit kdo bude jejich spor rozhodovat, jaká pravidla se použijí a jaké právo bude aplikováno.

Díky tomu lze nastavit proces tak, aby byl rychlý, přiměřeně nákladný a šitý na míru okolnostem konkrétního případu. To umožňuje podnikatelům soustředit se na své podnikání – a ne na vleklé soudní spory. Z praxe navíc víme, že arbitráž často neznamená "konec spolupráce". Není výjimkou, že strany i přes probíhající rozhodčí řízení pokračují v obchodních vztazích.

Co si v arbitráži určíte sami

V rozhodčím řízení lze ovlivnit téměř vše, na rozdíl od soudu, kde je proces pevně daný právními předpisy. V první řadě sem spadá výběr rozhodce. Zatímco u soudu je soudce přidělen podle rozvrhu práce, v arbitráži si rozhodce můžete zvolit sami. Lze si tak například vybrat experta na oblast, které se spor týká, a přispět tak ke skutečně odbornému posouzení a rozhodnutí. Tato výhoda se uplatní zejména u komplikovaných či vysoce specializovaných sporů. Rozhodci také před přijetím nominace obvykle potvrzují, že mají dostatek času, čímž se minimalizují průtahy.

Volba místa a jazyka řízení je zejména v mezinárodních sporech zásadní. Místo řízení totiž určí, jaký soud bude mít pravomoc případně přezkoumávat rozhodčí nález, z jakých důvodů a procesní předpisy jakého státu se v tomto případě použijí. Totéž platí pro volbu procesních pravidel vlastní arbitráže. Namísto univerzální procesní úpravy, která se použije v řízení před soudem, si mohou strany vybrat pravidla uznávané arbitrážní instituce nebo si nastavit vlastní. Lze tak upravit např. počet písemných podání, lhůty, způsob vedení ústního jednání či pravidla pro dokazování apod.

Důležitá je i důvěrnost řízení. Na rozdíl od soudů je rozhodčí řízení obecně neveřejné. V obchodních vztazích může jít o klíčovou výhodu.

V neposlední řadě si strany mohou určit tzv. rozhodné právo, tedy právní řád, podle něhož se spor vyřeší. Dokonce se mohou dohodnout i na tzv. rozhodování podle spravedlnosti (ex aequo et bono), kdy rozhodnutí zohledňuje nejen psané právo, ale i spravedlivé řešení situace.

Rozhodčí doložka – základ úspěchu

Aby arbitráž byla skutečně efektivní, je zásadní přímo ve smlouvě správně nastavit rozhodčí doložku. V ní se vymezí, které spory budou řešeny v arbitráži, a stanoví se základní parametry řízení. Možnostem a úskalím rozhodčích doložek se budeme věnovat v samostatném článku.

Závěrem

Rozhodčí řízení nabízí jedinečnou příležitost mít spor pod kontrolou – možnost vybrat rozhodce, určit pravidla a nastavit proces podle vlastních potřeb. Může se to zdát složité. Proto doporučuji obrátit se na zkušeného právního zástupce, který s ohledem na konkrétní okolnosti vašeho případu navrhne nejvhodnější řešení.