Když nechcete, aby se váš spor řešil na veřejnosti

V předchozím článku jsem se věnovala flexibilitě jako klíčové výhodě rozhodčího řízení. Arbitrážní řízení dává stranám možnost mít spor pod kontrolou, protože mohou řídit celý proces a zvolit si rozhodce a pravidla konkrétnímu sporu na míru. Neméně důležitou výhodou rozhodčího řízení je jeho důvěrnost. V obchodních vztazích totiž často záleží nejen na výsledku sporu, ale i na tom, zda podrobnosti o něm proniknou na veřejnost, do médií nebo ke konkurenci.

Soudní spor je veřejný, arbitráž nikoliv

Arbitráž je v zásadě soukromý a neveřejný proces, což ji výrazně odlišuje od klasického soudního řízení. V řízení před soudem jsou jednání zpravidla veřejná, rozhodnutí soudů zveřejňována a soudní spis může být přístupný třetím osobám. Díky tomu se v soudním řízení mohou dostat na světlo citlivé informace, které by strany raději nezveřejňovaly.

Právě ochrana informací je důvodem, proč mnoho firem volí pro řešení sporu arbitráž. Zajištění důvěrnosti je pro řadu firem základním požadavkem, ať už proto, že vedou spor se strategickým partnerem, z důvodu ochrany vlastní reputace nebo protože se ve věci jedná o citlivých obchodních informacích jako jsou ceny, technologie nebo podmínky spolupráce.

Co přesně zahrnuje důvěrnost arbitrážního řízení

Důvěrnost má v praxi dvě roviny – soukromou povahu řízení a povinnost mlčenlivosti. Soukromá povaha řízení (privacy) znamená, že se jednání účastní pouze strany, jejich právní zástupci, rozhodce (rozhodčí tribunál), svědci či znalci a případně tlumočníci apod.

Mlčenlivost (confidentiality) zahrnuje informace o vlastním sporu a skutečnostech, které jsou předmětem řízení. Důvěrné jsou všechny dokumenty použité v řízení, důkazy, písemná podání, korespondence, záznamy z jednání i vlastní rozhodčí nález. Povinnost mlčenlivosti se typicky vztahuje na strany a rozhodce či rozhodčí instituci a její administrativní personál, ale lze ji také rozšířit na svědky a znalce.

Na čem se důvěrnost zakládá

Ani v rozhodčím řízení není důvěrnost zcela automatická a je potřeba jejímu zajištění věnovat zvláštní pozornost. Ačkoliv důvěrnost řízení může vyplývat přímo ze zákona v místě rozhodčího řízení, zásadní je dohoda mezi stranami. 

Díky autonomii stan v rozhodčím řízení si totiž obchodní partneři mohou sjednat důvěrnost arbitráže již přímo v rozhodčí doložce. Klíčové je přitom stanovení procesních pravidel, kterými se řízení řídí. Řády rozhodčích institucí totiž zpravidla obsahují povinnost mlčenlivosti pro rozhodce i instituci a její personál, stejně tak důvěrnost informací a dokumentů z rozhodčího spisu a rozhodčího nálezu. Nicméně tomu tak není vždy a je nutné si konkrétní pravidla pečlivě ověřit, případně následně důvěrnost nastavit v rámci řízení. 

Například pravidla ICC (Mezinárodní obchodní komory) nestanoví obecnou důvěrnost rozhodčího řízení. Mlčenlivost je výslovně zakotvena ve vztahu k práci rozhodčího soudu, naopak se předpokládá zveřejnění základních údajů o rozhodčím řízení a následně rozhodčího nálezu. V rámci konkrétního řízení je tedy nutné, aby tribunál o důvěrnosti řízení samotného nebo konkrétních informací a dokumentů rozhodl. Proti publikaci rozhodčího nálezu pak je možné vznést námitky a zveřejnění tak zabránit. 

Naproti tomu podle pravidel Mezinárodního rozhodčího centra ve Vídni (VIAC) musí být zachovávána důvěrnost ve vztahu ke všem aspektům řízení a nálezy jsou důvěrné. VIAC pouze může zveřejnit anonymizovaná shrnutí nebo části nálezů ve svých publikacích. I proti tomu lze vznést námitky. 

Řád Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR zase sice stanoví neveřejnost jednání a povinnost mlčenlivosti, ale umožňuje, aby Rozhodčí soud uveřejnil některá významná rozhodnutí v anonymizované podobě.

Kdy není důvěrnost absolutní

Povinnost respektovat důvěrnost rozhodčího řízení a rozhodčího nálezu má své limity. V první řadě se strany mohou výslovně dohodnout na zveřejnění. Povinnost zveřejnění informací o řízení může být vyžadována zákonem, například vůči regulátorům nebo u veřejně obchodovaných společností. V rámci řízení o uznání nebo výkonu rozhodčího nálezu u soudu třetí strany mohou získat informace o řízení a rozhodčím nálezu, když se stanou součástí soudního spisu. A výjimkou mohou být i případy veřejného zájmu, např. při podezření na korupci či jinou nezákonnost.

Důvěrnost jako ochrana podnikání

Důvěrnost činí z arbitráže prostředí, ve kterém lze spor řešit profesionálně, bez zásahu do reputace a často i bez zásahu do probíhající spolupráce mezi stranami. Správně nastavená rozhodčí doložka a procesní strategie zajistí, že obchodní tajemství zůstanou tam, kam patří – mezi stranami sporu.
Ráda s vámi projdu, jak efektivně nastavit rozhodčí doložku i samotné řízení tak, aby chránilo vaše podnikání.